GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

 

 

Úprava prostředí pohledem osob se zdravotním postižením 

 
 
Adéla Hanáková
Eva Urbanovská

1

 

Miloň Potměšil

2

 

Jana Zvědělíková

3 

Kateřina Kroupová

4 

Bianka Hudcová

5 

 

6

 

1-6

 

 

Ústav speciálněpedagogických studií; PdF; UP v Olomouci; Žižkovo nám. 5; Olomouc; adela.hanakova@upol.cz; evaurb@atlas.cz; 

mvpotmesil@gmail.com; zvedelikova.j@centrum.cz; katerina.kroupova.stejskalova@gmail.com; biankahudcova@seznam.cz 

Grant: IGA_PdF_2020_007 
Název grantu: 

Úprava prostředí pro osoby se zdravotním postižením (I. Úprava prostředím pohledem osob se zdravotním postižením) 

Oborové zaměření: AM - Pedagogika a školství 
 

© GRANT Journal, MAGNANIMITAS Assn. 

 
 
Abstrakt 

Cílem článku je představit výzkumný projekt, který se 

zaměřuje na úpravu prostředí pohledem osob se zdravotním 
postižením. Úprava 

prostředí v kontextu osob se zdravotním 

postižením je často zúžena jen na vnímání, respektive odstraňování 

bariér (především architektonických). Vstřícné prostředí pro osoby 

se zdravotním postižením nemůže být vnímáno pouze z pohledu 

dodržování příslušných norem, vyhlášek a doporučení, ale také z 
pohledu prostoru – 

prostředí, kde se lidé cítí dobře, bezpečně a 

snadno se v něm orientují. Pozornost je proto zaměřena na faktory 
omezení mobility, orientace, sebeobsluhy, vedení domácnosti, 

příjem informací, komunikační schopnosti, stravovací možnosti, 
apod.  
 

Klíčová slova osoba se zdravotním postižením; úprava prostředí; 
univerzální design; inkluzivní 

navrhování; postoje; přístupnost; 

pomůcky pro osoby se zdravotním postižením; úprava prostředí a 

bezpečí osob se zdravotním postižením.  
 
 
 

1.

 

ÚVOD DO PROBLEMATIKY 

 

Úprava prostředí se stává stále více diskutovanou oblastí, protože je 

zřejmé, že není potřebou jen skupiny osob se zdravotním 

postižením, ale týká se i skutečně početné skupiny seniorů. 

Vzhledem k tomu, že každý druh, stupeň a důsledky zdravotního 
postižen

í přináší jiné potřeby a požadavky na úpravu prostředí, byl 

vytvořen tříetapový výzkumný projekt „Úprava prostředí pro 
jedince se zdravotním postižením I.–III.“, aby byl prostor na 

hloubkovou analýzu všech klíčových témat:  
 

I. Úprava prostředí pohledem osob se zdravotním postižením (2020) 

II. Úprava prostředí – přístupnost (2021) 

III. Úprava prostředí a bezpečnost osob se zdravotním postižením 
(2022) 
 

Projekt je realizován tak, aby bylo možné postupně, formou 

jednoletých dílčích a vnitřně uzavřených projektů popsat všechny 

faktory úpravy prostředí, které determinují inkluzivní vzdělávání, 

socializaci, pracovní uplatnění a kvalitu života osob se zdravotním 

postižením. Klíčovými pojmy a tedy i dílčími subtématy projektu 

„Úpravy prostředí pro osoby se zdravotním postižením I.–III.“, jsou: 

orientace; sebeobsluha; mobilita; vedení domácnosti; přístupnost 

objektů, tras a komunikací, e-přístupnost; bezbariérovost; úprava 

prostředí v kontextu podpůrných opatření a společného vzdělávání; 

pomůcky pro osoby se zdravotním postižením; úprava prostředí a 

bezpečí osob se zdravotním postižením. 
 

První část výzkumného projektu, předloženého k soutěži IGA PdF 
UP v 

Olomouci pro rok 2020, je zaměřena na jednu ze tří uvedených 

oblastí – 

úpravu prostředí pohledem osob se zdravotním postižením. 

Dalším krokem pro rok 2021 bude charakteristika přístupnosti (tras, 

komunikací, objektů, e-přístupnosti, přístupu k informacím apod.). 

Pro třetí rok (2022) je plánován výzkum zaměřený na bezpečnost 
osob se zdravotním postižením v kontextu úpr

avy prostředí.   

 
 

1.1

 

Úprava prostředí pohledem osob se zdravotním 
postižením 

 

Prostředí je dle Hartla a Hartlové (2010, s. 450) definováno jako 

„celkový souhrn fyzikálního a sociálního světa, který ovlivňuje 

jedince nebo skupinu; soubor všech objektů, jejichž vlastnosti se 

mění podle chování daného systému.“ Prostředí a jeho potřebná 
úprava – v kontextu života osob se zdravotním postižením, se stala v 

posledních letech prioritou nejen v České republice.  
 

Jak uvádí Tomandl a Šestáková (2014, 2016), prostředí, ve kterém 

žijeme, má svůj přirozený historický vývoj a v průběhu dějin si ho 

lidé vždy přizpůsobovali tak, aby co nejlépe vyhovovalo jejich 

potřebám.  
 

D'Aubin (2007) se domnívá, že lidé s různým typem zdravotním 

postižením preferují různá řešení úpravy prostředí a volba, jak toto 

prostředí upravit a modifikovat, je klíčovým principem rozvoje 
dostupnosti. 
 

Možným přístupem k navrhování věcí, budov a prostředí, který se 

postupně vyvinul z bezbariérového designu na konci osmdesátých a 

v průběhu devadesátých let 20. století, je univerzální design. 

Univerzální design je směřován na všechny lidi bez ohledu na jejich 

věk, zdravotní stav, fyzické možnosti, národnost, kulturní, 

Vol. 9, Issue 1

23