Page 24

GRANT

journal

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE

náboženské či sociální zázemí a splňuje požadavky lidské

rozmanitosti, sociální rovnosti a rovnocennosti a vytváří rovné

příležitosti pro lidi ve všech oblastech života. (Kudrnovská, 2016;
Dewey, 2018; Adem, Kaya, Dagdeviren, 2019; Gronseth, Hutchins
2019; Goto, 2019; Fogli, Arenghi, Gentilin, 2019; Kim, Chang,
2018)

Tato ambice byla podpořena vazbami na mezinárodní hnutí za

lidská práva či hnutí za práva lidí se zdravotním omezením.

(Boháčová, 2012). I přesto, že se Universal Design zatím nestal
standardem v

navrhování, některé země pokročily v jeho

implementaci do prostředí poměrně daleko. Je to např. Japonsko,
Spojené státy americké, Kanada a

v Evropské unii především

Norsko a

Švédsko. (Váňová, 2009)

Česká republika do této fáze zatím nepokročila a design pro všechny

se zde neobjevuje v takové míře, jak by měl. Člověk se spíše setká

se speciálními úpravami pro určité skupiny lidí, ať už se jedná o
vstupy do budov, nebo jiné produkty. Jak bylo uvedeno výše,

úpravy by měly být dělány formou tzv. inkluzivního navrhování
(Liu, Clarkson, 2019; Gronseth, 2018), kdy se budoucí uživatel

stává jedním ze spoluautorů projektu a výsledný návrh je produktem

komunikace všech zúčastněných.

Od roku 1985 se objevuje v českém legislativním prostředí materiál,
který upravuje tvorbu prostoru pro osoby s omezenou schopností

pohybu a orientace. V současné době tuto problematiku řeší zejména

prováděcí vyhláška stavebního zákona č. 398/2009 Sb. O obecných

technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání

staveb (MMR, 2009). Jejím účelem je zajistit, aby nové i

rekonstruované stavby a veřejný prostor byly obecně přístupné pro

co největší množství lidí včetně obyvatel se zdravotním

znevýhodněním, rodičů s kočárky apod.

1.2

Badatelský záměr

Badatelským záměrem je vyhledat a definovat všechny faktory,

které lze označit jako determinující úspěšnost či neúspěšnost úpravy

prostředí pro osoby se zdravotním postižením. V tomto kontextu

jsou také stanoveny klíčové otázky.



Je možné definovat faktor

y determinující úspěšnosti či

neúspěšnost úpravy prostředí pro osoby se zdravotním
postižením?



Které faktory prostředí působí jako podporující a které jako
limitující?



Existují oblasti, do kterých je možné zaměřit speciálně-
pedagogickou intervenci?



Jak se odráží charakteristiky osobnosti daného jedince v

postojích, obavách a potřebách vzhledem k úpravě prostředí?

Cílem je charakterizovat faktory prostředí, které vnímá cílová
skupina osob se zdravotním postižením jako problematické, popsat
postoje, obavy, které se v souvislosti s nevyhovujícími podmínkami

v prostředí vynořují. Dílčím cílem výzkumu je tvorba vlastního

návrhu úprav prostředí oslovenými respondenty se zdravotním
postižením, protože má-

li výsledný návrh řešené úpravy prostředí

splňovat veškerá, či alespoň základní kritéria pro současnost i
nejbližší budoucnost, musí vznikat formou tzv. inkluzivního

navrhování, kdy se budoucí uživatel stává jedním ze spoluautorů
projektu a výsledný návrh je produktem komunikace všech

zúčastněných. Výsledky by měly být promítnuty do plánování
dalších výzkumných aktivit, praktických aktivit v terénu a také do

přípravy budoucích speciálních pedagogů.

1.3

Metodologická příprava

Pro realizaci výzkumu je využito kombinace kvalitativního a

kvantitativního přístupu. Vzhledem k náročnosti úkolu, byl cestou

rešerší vyhledán dostatek zdrojů pro vlastní konstrukci dotazníku i

okruhů pro ohniskové skupiny.

Pro kvantitativní část je využit dotazník, modifikovaný pro

specifické požadavky nositelů jednotlivých druhů zdravotních
postižení.

Dotazník byl vytvořen pomocí Google formuláře a respondenti ho

vyplňují kliknutím na odkaz.

Dotazník pro rodiče dětí 0–14 let je dostupný na odkaze:
https://forms.gle/KfDD6t8FdB9JRdHR6

Dotazník pro osoby se zdravotním postižením 15+ je dostupný na
odkaze: https://forms.gle/GYBQYSETcnhtp7Jo9

Kvalitativní data budou získána cestou práce s ohniskovými
skupinami v organizacích sdružující osoby se zdravotním

postižením. Budou získány také případové studie, které ukáží na

příklady dobré, případně špatné praxe.

Výzkumný vzorek tvoří rodiče dětí se zdravotním postižením ve

věku 0–14 let a osoby se zdravotním postižením ve věku 15+.

1.4

Harmonogram řešení projektu

V první etapě byla provedena rešerše dostupných českých i

zahraničních odborných pramenů. Na základě rešerše byl v druhé

etapě pilotáží sestaven a ověřen nástroj zaměřený na cílovou
skupinu. Po pilotáži a následné modif

ikaci je v současné době

realizována třetí etapa, vlastní výzkum – sběr dat. Průběžně je

vytvářen základ pro komparaci sledované problematiky získáváním

informací v zahraničí.

Zpracování dat bude probíhat ve čtvrté etapě a bude zaměřeno
konstrukci obra

zu sledované oblasti a hledání míst pro případnou

podporu či intervenci.

Pátá etapa bude zaměřena na přípravu výsledků, které budou

publikovány v odborných časopisech tuzemských i zahraničních.

Předpokládaným výstupem bude také monografické zpracování

teoretických východisek a získaných výsledků. Členové řešitelského
týmu se ak

tivně zúčastní národních i zahraničních konferencí.

Závěrečná zpráva a obhajoba projektu jako poslední šestá etapa

řešení bude shrnutím výsledků, kterých bude možné využít nejen ve

speciálněpedagogické praxi, ale budou poskytnuty i dalším
pracovištím. Vý

sledky budou též využívány ve výuce při

vysokoškolské přípravě pedagogů. Přidanou hodnotou projektu bude
významný základ pro podání širšího mezinárodního projektu s

podobným zaměřením.

1.5

Informace o probíhajícím výzkumu

K datu 5. 7. 2020 jsme získali data od 150

rodičů dětí se zdravotním

ostižením ve věku 0–14 let a 189 dotazníků od osob se zdravotním

postižením. Dotazník se skládá z několika částí. První část obsahuje

otázky demografického typu, v druhé části respondenti vyjadřují
míru nesouhlasu/souhlas

u s tvrzeními (názor na pomůcky,

architektonické bariéry, dopravní prostředky, dostupnost kulturního

vyžití, asistenci, úpravu oblečení a obuvi, režim ve škole či v práci,

Vol. 9, Issue 1