GRANT
journal
ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4
EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE
3.
Posílení role odborů
4.
Využití nástrojů fiskální politiky
Některé studie ovšem zmiňují pozitivní efekty plynoucí z existence
velkých společností na trhu. (Srholec, a další, 2004) za výhodu
považuje rozvoj technologií na trhu. Velké podniky disponují
kapitálem, který mohou investovat do výzkumu a vývoje, který vede
k
technologickému posunu celého odvětví, ze kterého následně
profitují i malé a střední podniky. Technologie a know-how se
k
malým podnikům dostává například v podobě zaměstnanců, kteří
mění svého zaměstnavatele a odchází z velké společnosti do menší.
(Blomström, a další, 1998) v této souvislosti uvádí, že z existence
velkých podniků na trhu profitují především státy a regiony
investující do znalostní ekonomiky, kde je přesun znalostí
nejefektivnější. Velké nadnárodní společnosti mohou také snadno
vstupovat na zahraniční trhy a zvyšují tak exportní potenciál regionu
či státu, čímž mají pozitivní vliv na platební bilanci státu
(Blomström, a další, 1996)
. Do státu se zároveň dostávají
technologie a znalosti z
jiných zemí. Stejně tak autoři (Görg, a další,
2005)
docházejí k závěrům, že díky působení velkých a
nadnárodních společností roste v ekonomice produktivita práce a
jejich celkový vliv na ekonomiku státu hodnotí jako kladný.
2.3
Využití mezoekonomiky
Mezoekonomiku lze využít k lepšímu pochopení struktury a tvorby
HDP v dané zemi. Tím, že v
této sféře jsou rozhodující firmy, tak
sledováním jejich ekonomického vývoje můžeme odhadovat situaci
jednotlivých regionů, ale i celé ekonomiky. Jsou rozhodující i pro
pochopení struktury a
procesu tvorby hodnoty národních účtů.
Například můžeme s její pomocí zodpovědět, jaké kraje v dané zemi
nejvíce ovlivňují celkové HDP a jaké jsou regionální rozdíly v dané
zemi. Takový pohled má silný vliv i na politické uspořádání země.
Jako příklad lze uvést sílící tlak bohatých severoitalských regionů na
odtržení se od Itálie a vytvoření samostatných států. Stejné tendence
lze v Evropě pozorovat i v případě Katalánska nebo Skotska.
Podobným způsobem lze posoudit vliv největších společností v zemi
a jejich vliv na tvorbu HDP s
čímž souvisí i jejich lobbovací síla.
Velké společnosti často mají vliv nejen v daném regionu, ale i na
vládu dané země. V případě České republiky lze jako příklad uvést
společnost AGROFERT, jejíž majitel se postupně stal i premiérem a
lídrem jedné z
nejsilnějších politických stran v zemi.
3.
POSOUZENÍ MEZOEKONOMIKY V
ČESKÉ
REPUBLICE
Význam mezoekonomiky v
České republice lze posoudit poměrem
tržeb největších podniků ve vztahu k národnímu účtu výroby, který
zachycuje tržní produkci. K vyhodnocení lze využít databáze
společnosti CzechTop100 (2016), která každoročně sestavuje pořadí
sta nejvýznamnějších výrobních a obchodních firem dle výše tržeb a
počtu zaměstnanců. Údaje o tržní produkci v analýze získáme
z
Českého statistického úřadu (2017).
Analýzou se již zabývala studie (Damborský, a další, 2014), která
posuzovala vliv velkých firem na ekonomiku České republiky. Ve
studii hodnotí podíl vybraných firem na celkové tržní produkci
České republiky, počtu zaměstnanců v daném sektoru nebo velikost
aktiv. Dochází k
závěrům, že velké firmy tvoří klíčovou část
ekonomiky České republiky i Evropské unie. Velké společnosti hrají
ve velmi otevřené ekonomice České republiky zásadní roli. I malé
změny v hospodaření těchto firem mají zásadní dopady na státní
rozpočet. Vliv velkých podniků v ekonomice hodnotí kladně
z
důvodu toho, že generují poptávku po statcích a službách malých a
středních podniků.
V
našem příspěvku analyzujeme situaci v roce 2015, kdy tržní
produkce dosáhla 9,2 bilionu Kč. V žebříčku nebudeme abstrahovat
od státních společností. Přehled 10 největších podniků dle tržeb
shrnuje tabulka č. 1. Uveden je akumulovaný podíl k tržní produkci.
Největším podnikem je ŠKODA AUTO, která se na tržní produkci
podílí 3 %. Druhým největším podnikem je ČEZ a na třetím místě je
již dříve zmíněný AGROFERT. Deset největších podniků v České
republice tvoří 14 % celkové tržní produkce.
Pořadí
Název společnosti
Tržby v roce
2015 (tis. Kč)
Akumulovaný podíl
k tržní produkci v roce
2015
1
ŠKODA AUTO a.s.
314 897 000
3%
2
ČEZ a.s.
210 167 000
6%
3
AGROFERT, a.s.
167 133 701
8%
4
RWE Supply & Trading
CZ, a.s.
142 006 699
9%
5
FOXCONN CZ s.r.o.
126 904 216
10%
6
Energetický a
průmyslový holding,
a.s.
124 720 633
12%
7
UNIPETROL, a.s.
108 907 000
13%
8
BOSCH Group ČR
48 400 000
14%
9
AHOLD Czech
Republic, a.s.
48 300 000
14%
10
České dráhy, a.s.
37 834 721
14%
Tabulka 1
: Deset největších společností v České republice dle tržeb
v roce 2015
Pokud vyhodnotíme 100
největších firem v České republice dle
tržeb, dojdeme k
závěru, že se na celkové tržní produkci podílí 26
%. Hranice 25 % je přitom dosažena již u podniku na 74. místě,
který dosahuje tržeb 5,1 miliard Kč. Pokud do analýzy přidáváme
další podniky, nárůst k tržní produkci je již jen pozvolný (obrázek č.
1).
Obrázek 1
: Počet firem a jejich podíl na tržní produkci ČR v roce
2015
Podíl deseti největších podniků ve vztahu k celkové tržní produkci
v
České republice v posledních letech mírně roste. Před deseti lety
v
roce 2005 deset největších českých firem vytvořilo 12 % tržní
produkce v
České republice (tabulka č. 2). Stejně jako v roce 2015
byla v
roce 2005 nejsilnější firma na českém trhu ŠKODA AUTO
následovaná společností ČEZ. Během deseti let si v žebříčku
polepšila společnost AGROFERT, která v roce 2005 byla na pátém
místě. Naopak si pohoršila společnost UNIPETROL, která se v roce
2005 umístila na třetím místě. V roce 2016 ovšem společnost
UNIPETROL zažila díky investicím výrazný růst tržeb a lze tak
v
příštích letech očekávat její oživení, které se již projevilo na
výrazném růstu cen akcií.
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
1
5
9
13
17
21
25
29
33
37
41
45
49
53
57
61
65
69
73
77
81
85
89
93
97
P
odí
l k
tr
žn
í pr
odu
kc
i
Počet největších firem dle obratu
Počet firem a jejich podíl na HDP ČR v roce 2015
Vol. 9, Issue 1
30