GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

 

 

Multisensoriální přístup v kontextu úpravy prostředí  

 
 
Eva Urbanovská
Adéla Hanáková

1

 

Miloň Potměšil

2

 

Kateřina Kroupová

3 

Ingrid Navrátilová

4

 

Jana Zvědělíková

5

 

 

6

 

1

 

Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; e.urbanovska@upol.cz 

2

 

Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; adela.hanakova@upol.cz  

3

 

Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; milon.potmesil@upol.cz  

4 

Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; katerina.kroupova@upol.cz 

5 

Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; ingrid.navratilova01@upol.cz 

6 

Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc; jana.zvedelikova01@upol.cz 

 
Grant: IGA_PdF_2020_007. 
Název grantu: 

Úprava prostředí pro osoby se zdravotním postižením 

Oborové zaměření: AM - Pedagogika a školství 
 

© GRANT Journal, MAGNANIMITAS Assn. 

 
 
Abstrakt 

Úprava prostředí se stává stále více diskutovanou oblastí, 

týkající se nejen osob se 

zdravotním postižením, ale například i stále 

početnější skupiny seniorů. Také při bližším zaměření na skupinu 

osob se zdravotním postižením existuje řada podnětů k zamyšlení. 

Důležité je uvědomění si skutečnosti, že každý druh, stupeň 
a 

důsledky zdravotního postižení přináší jiné potřeby a požadavky 

na úpravu prostředí. V rámci příspěvku se úžeji zaměříme na 

prostředí multismyslových místností (snoezelenu). Naše úvaha 

nebude směřována na toto prostředí pouze z hlediska odstranění 
bariér, 

ale pojetí snoezelenu jako vstřícného prostředí, ve kterém se 

lidé cítí dobře, bezpečně a snadno se v něm orientují. 
 

Klíčová slova Multismyslové prostředí, snoezelen, úprava prostředí, 

osoba se zdravotním postižením, bezpečí 
 
 
 

1.

 

POJETÍ MULTISMYSLOVÉHO PROS

TŘEDÍ 

SNOEZELEN 

 

Jednou z prvních asociací, která se objeví při vyslovení slova 

snoezelen jsou pravděpodobně světla, bubliny a kouzla. Jak ale 

podotýká Bodečková (2020), kouzlo snoezelenu je ve smyslovém 

zážitku, radosti, odpočinku i poznání. Tyto okamžiky můžeme 

prožít také v lese, u táborového ohně, na rozkvetlé louce. Proto mají 

v praxi své nezastupitelné a důležité místo venkovní multismyslová 

prostředí, která nesou přidanou hodnotu přírodního prostředí 
a 

materiálů. My se však v našem příspěvku zaměříme na snoezelen 

ve vnitřních prostorách, jeho pojetí, význam a přípravu vzhledem 
k 

individualitě každého návštěvníka. 

 
Princip smyslové stimulace a relaxace je obsažen už v samotném 
názvu snoezelen. Jedná se o složeninu dvou holandských slov: 

snuffelen (cítit, čichat) a doezelen (dřímat, pospávat). V Americe 
a v Austrálii je užívaný pojem Multisensory Environment 

(multismyslové prostředí), zkráceně MSE. V dnešní době se zkratka 

MSE objevuje jako přípona k termínu snoezelen a to s cílem 

sjednotit pojetí konceptu a prohloubit mezinárodní spolupráci 
(Filatová, 2014). 
 
International Snoezelen Association (ISNA), definuje snoezelen 

jako „prostředí, které vytváří pocity pohody, uvolnění, zklidnění, ale 
také aktivizuje, 

stimuluje a probouzí zájem, řídí a klasifikuje 

podněty, vyvolává vzpomínky, organizuje komplexní rozvoj, snižuje 

pocity strachu a úzkosti, vyvolává pocity jistoty a bezpečí, 

podporuje socializaci a rozvoj vztahů, přináší radost.“ (in Filatová, 

Janků 2010, str. 18). Tato pozitiva může prostředí snoezelenu 

přinést, pokud senzorická stimulace bude optimální a její intenzita a 

poměr bude v souladu s individuálními potřebami návštěvníka. Tak 

podle Koka, Petera a Choufoura (2000) poskytneme prostředí 
nestresující a 

rozvíjející. V roce 2012 byl na fóru v Alabamě 

zástupci ISNA-

MSE zdůrazněn význam vzájemného a citlivého 

vztahu mezi klientem, zkušenou doprovázející osobou a 

kontrolovaným prostředníkem (Filatová, 2014). Jednalo se podle 
našeho názoru o velmi významný 

okamžik, neboť byl zdůrazněn 

princip snoezelenu nejen jako kouzelné světélkující místnosti, ale 

jako prostředí, jehož přístupnost, bezpečnost a přínos je založen na 

mezilidské interakci a komunikaci. V témže vyjádření byla 

podpořena myšlenka využití snoezelenu jako volnočasové aktivity, 

terapie či podpory edukační aktivity. Přes řadu definic, vymezení a 

přiblížení prostředí snoezelen podotýkají Hulsegge a Verheul 
(1987), že k opravdovému, ucelenému a niternému pochopení 
podstaty a principu snoezelenu dojdeme až skrze osobní prožitek a 
zkušenost. 
 

První hypotézy o pozitivním vlivu multismyslového prostředí, a 

tedy náznaky principu snoezelen konceptu, můžeme sledovat již od 
60. let 20. století, kdy se objevují první Sensory cafeteria (Kavárny 

smyslů). V nich se dvojice psychologů Cleland a Clark (1966) 

zaměřovala na zlepšení komunikačních schopností a pozitivní vliv 
na chování u osob s mentálním postižením. Dle Mertense (2003) tak 

prostřednictvím multismyslové stimulace docházelo k rozvoji 

osobnosti klientů s mentálním postižením. O desetiletí později 
navázali na myšlenku Sensory cafeteria holandští psychoterapeuti 

Vol. 9, Issue 1

86