GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

 

 

P

rojektivní test pro měření úrovně klíčových kompetencí - pilotní ověření 

 
 

Tomáš Javorčík

1

 

 

1

 

Katedra informačních a komunikačních technologií, Ostravská univerzita v Ostravě; Fráni Šrámka 3, Ostrava – Mariánské Hory, 709 00; 

javorcik.tomas@seznam.cz 
 
Grant: SGS7/PdF/2015-16 
Název grantu: 

Mobilní technologie a sociální média ve vzdělávání 

Oborové zaměření: Pedagogika a školství 
 

© GRANT Journal, MAGNANIMITAS Assn. 

 
 
Abstrakt 

Článek je zaměřen na způsob měření klíčových 

kompetencí. Autor se zabývá projektivním testem jako nástrojem 

pro jejich měření. Pro pilotní ověření zvolil autor měření klíčové 
kompetence k 

učení. Úroveň osvojení této kompetence měřil 

pomocí dvou projektivních met

od: testu nedokončených vět a 

slovního asociačního experimentu. Navržený test byl aplikován na 

žácích 2. stupně základní školy. Projektivní test bude v budoucnu 

použit pro testování rozvoje kompetence k učení u stejné skupiny 

žáků, kdy výuka bude podpořena využitím Personal Learning 
Environment.  
 

Klíčová slova Projektivní test, projektivní metoda, klíčová 

kompetence, Personal Learning Environment, slovní asociační 

experiment, test nedokončených vět 
 
 
 

1.

 

ÚVOD 

 
S 

rozvojem informačních a komunikačních technologií v podobě 

mobilních dotykových zařízení se jeví nezbytné tradiční vzdělávací 

cíle doplnit a aktualizovat o takové, které tento fakt zohledňují.  
 
Jednou z možností, jak kategorizovat tyto cíle, jsou tzv. 
kompetence. Podle Chvála a Strakové (2014) pojmem kompetence 

označujeme aplikaci toho, co víme a umíme udělat, na specifický 

úkol nebo problém běžného života.  
 

Na rozvoj klíčových kompetencí (hlavně klíčové kompetence 
k 

učení) chceme směřovat naši další práci a to systematickým 

používáním Personal Learning Environment ve výuce žáků druhého 

stupně základních škol. Základní problém, který jsme řešili, je nalézt 

vhodnou metodu pro zjišťování úrovně a rozvoje zvolené klíčové 
kompetence. Z 

dostupných zdrojů jsme vyhledaly následující 

metody vhodné pro toto měření: 
 


 

didaktický test (například Learning to Learn test Univerzity 
v Helsinkách); 



 

dotazník; 



 

rozhovor; 



 

projektivní test; 



 

rubrics scoring. 

 
Z 

uvedených metod jsme vybrali dvě metody. Projektivní test je pro 

účely této práce složen z následujících metod: testu nedokončených 

vět a slovního asociačního experimentu. Vhodně navrženým 

projektivním testem lze zjistit úroveň osvojení kompetence k učení 

(například návyky žáků při učení, jejich strategie učení, vztah 
k 

učení a další znaky kompetence k učení). Pro postupné hodnocení 

rozvoje kompetence žáků a hodnocení práce žáků s Personal 
Learning Environment bude využit tzv. rubrics scoring. V tomto 

příspěvku se zaměřujeme na první zmiňovanou metodu. 
 

2.

 

TEORETICKÁ VÝCHODISKA 

 
Termín projektivní metoda poprvé použil Lawrence K. Frank v roce 

1939 při přednášce v New York Academy of Science. Frank 

přirovnal projektivní techniky k RTG paprskům. Při této přednášce 
formuloval projektivní hypotézu, kdy subjekt n

a podnět reaguje dle 

svých potřeb, motivů, percepce a dalších vlastností osobnosti. Tyto 
reakce jsou z 

velké části automatické a nevědomé. 

Přestože existuje množství různých projektivních metod lze nalézt 

jejich společné znaky:  
 


 

Projektivní techniky umožňují registrovat neomezené množství 

reakcí subjektu na podněty. 



 

Nástroj skrytě testuje osobnost subjektu (subjekt neovlivňuje 
tolik výsledek testu – nezmanipuluje jej). 



 

Odhalují skryté vlastnosti osobnosti. 

 

Z uvedených charakteristik vychází Baštěcká ve své definici 
projektivních metod (Baštecká, 2009), která je definuje jako nástroje 

pro zkoumání osobnosti využívající neurčité a mnohovýznamové 

podněty k odkrývání skrytých vlastností osobnosti. Na neurčitý nebo 
mnohovýznamový stimul má subjekt reagovat podl

e toho, co pro něj 

tento stimul znamená. Podle Urbana (1973) reakce odpovídá 
osobnosti subjektu.  
 

Všechny projektivní metody můžeme dle Svobody (2010) rozdělit 
do následujících skupin: 
 


 

verbální – 

podmětem nebo reakcí jsou slova (slovní asociační 

experime

nt, Rorschachův test, tematický apercepční test, Four 

picture test, test nedokončených vět aj.) 



 

grafické – 

reakcí na podnět je kresba (kresba postavy, stromu, 

rodiny, vícedimenzionální kresebný test, test kruhu aj.) 



 

metody volby (manipulační metody) – subjekt manipuluje 
s 

předměty, vybírá nebo volí předmět (Lüscherův test, barevný 

pyramidový test, mozaikový test, chromatický asociační 
experiment aj.) 

 

22