GRANT
journal
ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4
EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE
2.1
Terapeutická komunita Fides
Terapeutická komunita Fides je jedna ze čtyř terapeutických
komunit zřízených Psychiatrickou nemocnicí Mariany Oranžské
v
Bílé Vodě. Na rozdíl od většiny terapeutických komunit pro
závislé v
České republice, které jsou zřízeny a registrovány jako
sociální služby, je Fides zařízením zdravotnickým. Vstup do léčby
tak často probíhá přes příjmové oddělení psychiatrické nemocnice.
Terapeutická komunita
Fides realizuje svůj léčený program v
samostatném domku na okraji obce Bílá Voda. V
komunitě se
účastní programu většinou 20 – 22 klientů, mužů i žen. Klienti si při
vstupu volí střednědobou (6 měsíců) nebo dlouhodobou (11 měsíců)
léčbu. Součástí programu je skupinová, individuální a vztahová
terapie, pracovní terapie, volnočasové aktivity, zátěžové aktivity a
výlety. Součástí léčby je každodenní skupinové soužití, péče o dům
a přilehlé hospodářství (zahrada a zvířata). Pracovní tým je složen
ze zdravotníh
o personálu, sociálních pracovníků a dalších
odborníků, u kterých se preferuje absolvovaný dlouhodobý
psychoterapeutický výcvik.
2.2
Fáze léčby v terapeutické komunitě
První fáze léčby, označovaná jako červená fáze, je pro klienta
obdobím orientace a asimilac
e. Jeho nejdůležitějším léčebným
úkolem je včlenit se do komunity, zvyknout si na její pravidla, řád,
pochopit smysl terapie a přizpůsobit se životu bez drog. V této fázi
se dává prostor pro zhodnocení svého života a hledání důvodů pro
podporu svého rozhodnutí žít v
komunitě. Období první fáze léčby
je pro klienty zvlášť náročné a hrozí zvýšené riziko předčasných
odchodů. Pro minimalizování rizika je snahou začlenit nováčka co
nejvíce do života komunity a izolovat ho od okolního světa. Klienti
v této fázi l
éčby nemají mobilní telefony, nevyužívají vycházek,
nepřijímají návštěvy. První fáze léčby trvá v Terapeutické komunitě
Fides 3 –
6 týdnů. Postupně se seznamují se všemi pravidly života
ve skupině (Kalina, 2008; TK Bílá Voda, 2014).
Druhá fáze léčby, označovaná jako žlutá, trvá 18 – 20 týdnů. Bývá
nejdelší a nejdůležitější fází v procesu léčby. Během této fáze klienti
přijímají odpovědné role důležité pro zajištění chodu komunity,
pracují s emocemi, hledají sami sebe (Kooyman, 2004, s. 59).
Klienti se již
učí hledat chyby především u sebe, postupně přijímají
kritiku a více tolerují názory druhých. Stávají se také průvodci
klientů v první fázi (TK Bílá Voda, 2014). Adameček (In Nevšímal,
2007, s. 94 –
95) uvádí přehledný výčet cílových znaků, ke kterým
klie
nt během své léčby v druhé fázi směřuje. Jedná se například o
přimknutí se ke komunitě a jejímu programu; směřování k obnově
kontaktů s rodinou; směřování k úvahám o budoucnosti. Osobnostní
růst se projevuje mimo jiné tím, že jsou schopni přijímat některé
členy týmu jako autority.
Třetí fáze léčby, neboli zelená fáze, trvá 16 – 18 týdnů. Jejím
hlavním cílem je pozvolné uzavírání terapie, příprava na život mimo
komunitu a zdravá separace od ní. Prověřuje se přínos klientových
zkušeností a předchozích aktivit programu. Větší pozornost je
věnována vnějším vztahům (rodina, partneři, přátelé). Klient si
buduje bezdrogové zázemí, které by ho mohlo podpořit v prvních
měsících samostatné abstinence a života bez drog (Kalina, 2008, s.
198). V
této fázi se již předpokládá, že klient zná své silné a slabé
stránky, neuniká z
krizových situací, dokáže řešit své problémy a
nést za sebe zodpovědnost. Má navázány rodinné vztahy a během
první poloviny této fáze pozve na minimálně dvoudenní pobyt
rodinného příslušníka či jinou osobu blízkou (TK Bílá Voda, 2014).
Klienti se také mohou více pohybovat mimo komunitu. Ve dne jsou
uvolňováni z programu a mohou se připravovat na svůj budoucí
život –
shánějí si práci a bydlení, zajišťují si následnou péči
(Adameček & Radimecký in Kalina, 2015, s. 495). Poslední fáze
končí výstupním rituálem (Kalina, 2008, s. 200). Klient píše
komunitě dopis, ten posléze všem přečte. Jeho smyslem je oslovení
členů komunity, vyjádření vztahu ke komunitě, případně sdělení
poselství, které chce klient předat (TK Bílá Voda, 2014).
2.3
Zátěžové aktivity
Podrobněji se vymezením pojmu zátěžová aktivita zabývali
Richterová a kol. (2015, s. 92 - 97) v
rámci představení výsledků
předvýzkumu výzkumného projektu. Na základě prozkoumaných
odborných zdrojů definic (Kelly & Baer, 1971; Walsh & Golins,
1976; Priest & Gass & Gillis 2000; Kirchner & Hátlová 2011; Gass
2012; Romaněnková, 2012) definovali „zátěžovou aktivitu“ jako
synonymum pojmu „terapie dobrodružstvím“; „
Zátěžové aktivity
jsou součástí léčebného procesu, jsou psychicky i fyzicky náročné a
uskutečňují se ve formě několikadenních výprav sportovně-
turisticko-poznávacího charakteru“.
3.
METODOLOGIE
Pro sběr informací pro kvalitativní analýzu byla zvolena poslední
položka v dotazníku, kterou klienti Terapeutické komunity Fides
vyplňovali po absolvování každé zátěžové aktivity v roce 2015. Tato
otázka umožňovala klientům popsat vlastními slovy názory na tuto
aktivitu. Výzkum hledá odpovědi na otázky: Jak klienti popisují
zátěžové aktivity? Jaké fenomény se objevují v jejich popisech a
s
čím souvisí? Získané informace byly analyzovány prostřednictvím
MCA (Meaning Constitution Analysis), která je podpořena
softwarem Minerva. Jedná se o kvalitativní metodu analýzy
konstituce významů vystavěnou na bázi Husserlovy fenomenologie.
Autorem této metody je Roger Sages, švédský vědec. Přestože se
jedná o kvalitativní metodu, můžeme u ní spatřit určité znaky metod
kvantitativních. Strobachová (In Gulová § Šíp, 2015, s. 86) popisuje
tuto metodu jako metodu s
přesně daným postupem, s možností
grafických výstupů a s podporou jednoduchého softwaru.
V
rámci analýzy dat je prvním krokem získání výpovědí
respondentů a jejich následný přepis do programu Minerva.
Následuje rozčlenění textu na významové jednotky (meaning units).
V každé jed
notce jsou určovány modality a jejich kategorie.
Modality odkrývají osobitý způsob jedince, jak se staví ke světu a
jak ho prožívá. Nejčastějšími modalitami jsou čas, afekt, subjekt,
přesvědčení atd. Následuje analýza parciálních intencí, které se
určují pro každou významovou jednotku. Dělí se na entity (to, co
existuje) a predikáty (to, co je o existujícím řečeno). Poslední fázi je
interpretace dat, která může využít souhrnná zobrazení z programu
Minerva nebo může vytvářet schémata horizontů významů
(Richterová a kol., 2015, s. 92 - 97).
4.
VÝSLEDKY A INTERPRETACE
Rozsah tohoto příspěvku neumožňuje hlubší seznámení
s
jednotlivými aspekty analýzy názorů klientů v jednotlivých fázích.
Pro ukázku byly proto vybrány některé zajímavosti, které vyplynuly
z uskute
čněné dílčí analýzy.
4.1
Respondenti z
první fáze léčby
Dílčí analýza názorů klientů v první fázo léčby se týkala názorů na
absolvovanou čtyřdenní zátěžovou aktivitu na běžkách.
K
interpretaci výsledků mohou být používány výsledné grafy
modalit, jejich kategorií a zvolené entity s jejich parciálními
intencemi. Entity objevující se ve výpovědích klientů k první
zátěžové aktivitě byly: to (15x), my (18x), běžkování (1x),
hodnocení (1x), příště (1x), zjištění (1x), já (46x), naštvanost (1x),
místa (1x), sledování
(7x), prostředí (1x), ostatní (1x), limit (1x),
vztahy (4x), běžky (2x), ZA – zátěžová aktivita (20x), podpora (7x),
lidí (1x), terapeut (1x), pocit (5x), pyšnost (1x), stránky skupiny
75