GRANT 

journal 

ISSN 1805-062X, 1805-0638 (online), ETTN 072-11-00002-09-4 

EUROPEAN GRANT PROJECTS | RESULTS | RESEARCH & DEVELOPMENT | SCIENCE 

 

 

 

2.1

 

Terapeutická komunita Fides  

Terapeutická komunita Fides je jedna ze čtyř terapeutických 

komunit zřízených Psychiatrickou nemocnicí Mariany Oranžské 
v 

Bílé Vodě. Na rozdíl od většiny terapeutických komunit pro 

závislé v 

České republice, které jsou zřízeny a registrovány jako 

sociální služby, je Fides zařízením zdravotnickým. Vstup do léčby 

tak často probíhá přes příjmové oddělení psychiatrické nemocnice. 
Terapeutická komunita 

Fides realizuje svůj léčený program v 

samostatném domku na okraji obce Bílá Voda. V 

komunitě se 

účastní programu většinou 20 – 22 klientů, mužů i žen. Klienti si při 

vstupu volí střednědobou (6 měsíců) nebo dlouhodobou (11 měsíců) 

léčbu. Součástí programu je skupinová, individuální a vztahová 

terapie, pracovní terapie, volnočasové aktivity, zátěžové aktivity a 

výlety. Součástí léčby je každodenní skupinové soužití, péče o dům 

a přilehlé hospodářství (zahrada a zvířata). Pracovní tým je složen 
ze zdravotníh

o personálu, sociálních pracovníků a dalších 

odborníků, u kterých se preferuje absolvovaný dlouhodobý 
psychoterapeutický výcvik. 

2.2

 

Fáze léčby v terapeutické komunitě 

 

První fáze léčby, označovaná jako červená fáze, je pro klienta 
obdobím orientace a asimilac

e. Jeho nejdůležitějším léčebným 

úkolem je včlenit se do komunity, zvyknout si na její pravidla, řád, 

pochopit smysl terapie a přizpůsobit se životu bez drog. V této fázi 

se dává prostor pro zhodnocení svého života a hledání důvodů pro 
podporu svého rozhodnutí žít v 

komunitě. Období první fáze léčby 

je pro klienty zvlášť náročné a hrozí zvýšené riziko předčasných 

odchodů. Pro minimalizování rizika je snahou začlenit nováčka co 

nejvíce do života komunity a izolovat ho od okolního světa. Klienti 
v této fázi l

éčby nemají mobilní telefony, nevyužívají vycházek, 

nepřijímají návštěvy. První fáze léčby trvá v Terapeutické komunitě 
Fides 3 – 

6 týdnů. Postupně se seznamují se všemi pravidly života 

ve skupině (Kalina, 2008; TK Bílá Voda, 2014).  
 

Druhá fáze léčby, označovaná jako žlutá, trvá 18 – 20 týdnů. Bývá 

nejdelší a nejdůležitější fází v procesu léčby. Během této fáze klienti 

přijímají odpovědné role důležité pro zajištění chodu komunity, 
pracují s emocemi, hledají sami sebe (Kooyman, 2004, s. 59). 
Klienti se již 

učí hledat chyby především u sebe, postupně přijímají 

kritiku a více tolerují názory druhých. Stávají se také průvodci 

klientů v první fázi (TK Bílá Voda, 2014). Adameček (In Nevšímal, 
2007, s. 94 – 

95) uvádí přehledný výčet cílových znaků, ke kterým 

klie

nt během své léčby v druhé fázi směřuje. Jedná se například o 

přimknutí se ke komunitě a jejímu programu; směřování k obnově 

kontaktů s rodinou; směřování k úvahám o budoucnosti. Osobnostní 

růst se projevuje mimo jiné tím, že jsou schopni přijímat některé 

členy týmu jako autority. 
 

Třetí fáze léčby, neboli zelená fáze, trvá 16 – 18 týdnů. Jejím 

hlavním cílem je pozvolné uzavírání terapie, příprava na život mimo 

komunitu a zdravá separace od ní. Prověřuje se přínos klientových 

zkušeností a předchozích aktivit programu. Větší pozornost je 

věnována vnějším vztahům (rodina, partneři, přátelé). Klient si 

buduje bezdrogové zázemí, které by ho mohlo podpořit v prvních 

měsících samostatné abstinence a života bez drog (Kalina, 2008, s. 
198). V 

této fázi se již předpokládá, že klient zná své silné a slabé 

stránky, neuniká z 

krizových situací, dokáže řešit své problémy a 

nést za sebe zodpovědnost. Má navázány rodinné vztahy a během 

první poloviny této fáze pozve na minimálně dvoudenní pobyt 

rodinného příslušníka či jinou osobu blízkou (TK Bílá Voda, 2014). 
Klienti se také mohou více pohybovat mimo komunitu. Ve dne jsou 

uvolňováni z programu a mohou se připravovat na svůj budoucí 
život – 

shánějí si práci a bydlení, zajišťují si následnou péči 

(Adameček & Radimecký in Kalina, 2015, s. 495). Poslední fáze 

končí výstupním rituálem (Kalina, 2008, s. 200). Klient píše 

komunitě dopis, ten posléze všem přečte. Jeho smyslem je oslovení 

členů komunity, vyjádření vztahu ke komunitě, případně sdělení 

poselství, které chce klient předat (TK Bílá Voda, 2014). 

 

2.3

 

Zátěžové aktivity  

Podrobněji se vymezením pojmu zátěžová aktivita zabývali 
Richterová a kol. (2015, s. 92 - 97) v 

rámci představení výsledků 

předvýzkumu výzkumného projektu. Na základě prozkoumaných 

odborných zdrojů definic (Kelly & Baer, 1971; Walsh & Golins, 
1976; Priest & Gass & Gillis 2000; Kirchner & Hátlová 2011; Gass 

2012; Romaněnková, 2012) definovali „zátěžovou aktivitu“ jako 
synonymum pojmu „terapie dobrodružstvím“; „

Zátěžové aktivity 

jsou součástí léčebného procesu, jsou psychicky i fyzicky náročné a 

uskutečňují se ve formě několikadenních výprav sportovně-
turisticko-poznávacího charakteru“. 

 
3.

 

METODOLOGIE 

 

Pro sběr informací pro kvalitativní analýzu byla zvolena poslední 
položka v dotazníku, kterou klienti Terapeutické komunity Fides 

vyplňovali po absolvování každé zátěžové aktivity v roce 2015. Tato 

otázka umožňovala klientům popsat vlastními slovy názory na tuto 

aktivitu. Výzkum hledá odpovědi na otázky: Jak klienti popisují 

zátěžové aktivity? Jaké fenomény se objevují v jejich popisech a 
s 

čím souvisí? Získané informace byly analyzovány prostřednictvím 

MCA (Meaning Constitution Analysis), která je podpořena 
softwarem Minerva. Jedná se o kvalitativní metodu analýzy 

konstituce významů vystavěnou na bázi Husserlovy fenomenologie. 

Autorem této metody je Roger Sages, švédský vědec. Přestože se 

jedná o kvalitativní metodu, můžeme u ní spatřit určité znaky metod 
kvantitativních. Strobachová (In Gulová § Šíp, 2015, s. 86) popisuje 
tuto metodu jako metodu s 

přesně daným postupem, s možností 

grafických výstupů a s podporou jednoduchého softwaru. 
 
V 

rámci analýzy dat je prvním krokem získání výpovědí 

respondentů a jejich následný přepis do programu Minerva. 

Následuje rozčlenění textu na významové jednotky (meaning units). 
V každé jed

notce jsou určovány modality a jejich kategorie. 

Modality odkrývají osobitý způsob jedince, jak se staví ke světu a 

jak ho prožívá. Nejčastějšími modalitami jsou čas, afekt, subjekt, 

přesvědčení atd. Následuje analýza parciálních intencí, které se 

určují pro každou významovou jednotku. Dělí se na entity (to, co 

existuje) a predikáty (to, co je o existujícím řečeno). Poslední fázi je 

interpretace dat, která může využít souhrnná zobrazení z programu 

Minerva nebo může vytvářet schémata horizontů významů 
(Richterová a kol., 2015, s. 92 - 97).  
 

4.

 

VÝSLEDKY A INTERPRETACE 

 

Rozsah tohoto příspěvku neumožňuje hlubší seznámení 
s 

jednotlivými aspekty analýzy názorů klientů v jednotlivých fázích. 

Pro ukázku byly proto vybrány některé zajímavosti, které vyplynuly 
z uskute

čněné dílčí analýzy. 

 

4.1

 

Respondenti z 

první fáze léčby 

Dílčí analýza názorů klientů v první fázo léčby se týkala názorů na 

absolvovanou čtyřdenní zátěžovou aktivitu na běžkách. 
K 

interpretaci výsledků mohou být používány výsledné grafy 

modalit, jejich kategorií a zvolené entity s jejich parciálními 

intencemi. Entity objevující se ve výpovědích klientů k první 

zátěžové aktivitě byly: to (15x), my (18x), běžkování (1x), 

hodnocení (1x), příště (1x), zjištění (1x), já (46x), naštvanost (1x), 
místa (1x), sledování 

(7x), prostředí (1x), ostatní (1x), limit (1x), 

vztahy (4x), běžky (2x), ZA – zátěžová aktivita (20x), podpora (7x), 
lidí (1x), terapeut (1x), pocit (5x), pyšnost (1x), stránky skupiny 

75